🚀 Mezi 15letými českými studenty je o 7,4 % vyšší snaha kontrolovat AI výstupy. Využívání AI je přitom průměrné: 46,5 % týdně. Že by soutěž Nachytej AI?!
👍 naši studenti stále vynikají v řešení výpočetních úloh a matematice,
👎 rychlost úpadku čtenářské gramotnosti je vyšší než v průměrné OECD zemi,
😨 čeští chlapci se cítí ve škole skoro nejhůř na celém světě (tedy z 91 zemí).
Aktualizováno: 8.9.2026 · Čtení: 3 minuty
Čerstvá data PISA 2025 přinášejí pro Česko překvapivě dobrou zprávu z oblasti umělé inteligence. Čeští patnáctiletí používají AI zhruba stejně často jako jejich vrstevníci v ostatních zemích OECD, ale výrazně častěji se ve škole učí její výstupy kontrolovat. A právě to může být v době generativní AI mnohem důležitější než samotná frekvence používání ChatGPT.
Můžeme si s trochou nadsázky říct, že OECD právě změřila efekt soutěže Nachytej AI a dalších podobných aktivit, které se v českých školách v posledních letech rozběhly. PISA samozřejmě nezkoumala, kdo se účastnil jaké soutěže, ale výsledek je pozoruhodný.
V průměru zemí OECD uvedlo 62,6 % studentů, že ve škole dostali příležitost hodnotit kvalitu informací vytvořených umělou inteligencí. V Česku to bylo 70 % studentů. Rozdíl tedy činí 7,4 procentního bodu ve prospěch Česka.
A nejde přitom o to, že by české děti jednoduše používaly AI více než ostatní. Podíl studentů, kteří používají AI alespoň jednou týdně s cílem „pomoci mi učit se“, činí v Česku 46,5 %, zatímco průměr OECD je 45,5 %. Čeští studenti nejsou výjimeční tím, kolik AI používají, ale tím, že se s ní častěji setkávají jako s objektem kritického zkoumání.
Cesta k AI gramotnosti
OECD upozorňuje, že více používání AI samo o sobě neznamená lepší výsledky. Studenti, kteří AI používají velmi často například k sumarizování textů nebo zpracování úkolů, nemají automaticky lepší výsledky. Mnohem zajímavější výsledky mají studenti, kteří ji používají účelně a současně dostávají příležitost kvalitu jejích odpovědí posuzovat. OECD zároveň výslovně upozorňuje, že z těchto vztahů nelze dokazovat příčinu a následek.
Jinými slovy: cílem škol by nemělo být vychovat co nejvíce uživatelů AI. Cílem by měli být lidé, kteří dokážou poznat, kdy AI mluví nesmysly. A v tomto směru česká data vypadají překvapivě dobře.
Držíme náskok v technických úlohách
Dobrá zpráva nekončí u AI. PISA 2025 poprvé výrazněji měřila také „computational problem solving“, tedy schopnost řešit problémy pomocí výpočetních nástrojů, modelování, programovacích postupů, experimentování s daty a průběžného opravování vlastního řešení.
Česká republika získala 517 bodů, zatímco průměr OECD je 500 bodů. V matematice dosáhli čeští studenti 477 bodů proti průměru OECD 463.
Česká silná stránka tedy zůstává poměrně čitelná: logika, matematika, práce s formálními problémy a výpočetními nástroji. Pro svět, ve kterém bude stále větší část práce probíhat ve spolupráci s AI, je to velmi dobrý základ.
Jenže vedle něj se odvíjí i druhý příběh.
Čtení nám padá rychleji než OECD
Čeští studenti mají v čtenářské gramotnosti stále skóre nad průměrem OECD. V roce 2025 získali 468 bodů, zatímco průměr OECD činil 461 bodů.
Důležitější než samotná úroveň je ale směr. Od roku 2022 spadlo české skóre ve čtení o 20 bodů. Průměrný propad OECD byl 14 bodů. České čtenářské dovednosti tedy klesají rychleji.
A to je v době AI možná větší problém, než se na první pohled zdá.
Generativní AI totiž nesnižuje význam čtenářské gramotnosti. Spíš naopak. Když během několika sekund dokáže vytvořit přesvědčivě znějící odstavec, shrnutí článku nebo „odbornou“ odpověď, potřebujeme umět posoudit argument, porovnat zdroje, poznat rozpor a udržet pozornost u složitějšího textu.
OECD sama upozorňuje, že právě dovednosti jako vyhodnocování informací, propojování více zdrojů a kritické přemýšlení o přečteném textu patří mezi schopnosti, které jsou v době AI zásadní — a současně patří mezi oblasti, kde výsledky studentů slábnou.
Máme tedy trochu paradoxní situaci. Čeští patnáctiletí jsou nadprůměrní v řešení výpočetních problémů a relativně dobře se učí kontrolovat AI. Současně ale rychle ztrácejí jednu z nejdůležitějších schopností, kterou pro kontrolu AI potřebují: čtení s porozuměním.
Vnímání školy je skutečný problém
Další varovný signál se netýká technologií. PISA také sleduje, zda mají studenti pocit, že je škola připravuje na další život. Průměrně v OECD si 51 % studentů myslí, že je škola připravila na dospělý život. V Česku tento ukazatel mezi lety 2022 a 2025 patřil k těm, které se zhoršily nejvíce — společně s Rakouskem, Macaem a Polskem o více než pět procentních bodů. V roce 2025 už méně než polovina českých studentů hodnotila přípravu školy na dospělý život pozitivně. Současně v Česku o něco přibylo studentů, kteří školu považují za ztrátu času.
Ještě horší je situace se sounáležitostí žáků se školou, jejich celkový pocit ze školního prostředí. V OECD jsme na předposledním místě, společně s Novým Zélandem a Polskem.
To může být pro budoucnost podobně důležité jako skóre z matematiky. Protože technologie můžeme do školy dodat poměrně rychle. Můžeme nakoupit licence, proškolit učitele v rámci šablon Poradím se s AI, udělat dětem kurzy promptování nebo uspořádat další ročník soutěže Nachytej AI.
Mnohem těžší je však přesvědčit patnáctiletého člověka, že má smysl přemýšlet, učit se a něco skutečně pochopit ve chvíli, kdy mu stroj během pěti sekund nabídne hotovou odpověď. Máme studenty, kteří jsou technicky velmi dobře vybaveni pro svět AI. Máme nadprůměrné výsledky ve výpočetním řešení problémů. A dokonce máme nečekaně vysoký podíl mladých lidí, kteří se ve škole učí AI výstupy kriticky posuzovat.
Potřebujeme je podpořit, aby měli také chuť číst, přemýšlet a tvořit. Aby nezůstávali u první odpovědi, kterou jim nabídne obrazovka.
A jestli k těm sedmi procentním bodům náskoku trochu přispěla i soutěž Nachytej AI? Doufáme, že ano – vyzkoušejte i ve vaší škole a uvidíte.
Zdroj: OEDC PISA 2025 Results